Minerální výplně

Uhličitan vápenatý (CaCO3), stavební sloučenina vápence, krystalizuje ve třech modifikacích: Kalcit je nejrozšířenější. Krystalizuje v trigonální soustavě a vytváří krystaly nazývané klence a skalenoedry.

Aragonit je vzácnější, vysokoteplotní modifikace. Krystalizuje v soustavě kosočtverečné (rombické) a tvoří zpravidla jehlicovité krystaly.

Vaterit je vzácná modifikace krystalizující v hexagonální soustavě. Zbrašovské aragonitové jeskyně a jejich minerální vody mají dostatečné teplotní a chemické podmínky pro vznik aragonitu.

Vedle jehlicovitých agregátů v jeskyni vytváří i celistvé povlaky. Kalcitové výplně jsou v jeskynních prostorách zastoupeny téměř všemi běžnými druhy krápníkové výzdoby, zejména sintrovými povlaky, stalaktity, stalagmity a záclonkami. Velmi hojné jsou také různobarevné povlaky s hrachovitými výrůstky, nazývané pizolity, které často nasedají na masivnějších krápnících. Světovým unikátem Zbrašova jsou gejzírové stalagmity. Mají typický kuželový tvar a výšku až několik desítek centimetrů. Ve vrcholu se nachází jamka a v podélném průřezu je patrné, že „narůstaly" po vrstvách. Nelze s jistotou prokázat jejich středový přívodní kanál, zřetelná je jejich spíše porézní struktura. Dnes existují dvě teorie jejich vzniku a růstu. Jedna předpokládá, že se tvořily krystalizací uhličitanu vápenatého v místech, kde do jeskyní vyvěrala minerální voda z hlubin. Druhá se přiklání k názoru, že se jedná o tzv. raftové kužely, které vyrůstaly na dně jeskynních nádrží postupným hromaděním tenkých lupínků sintrových povlaků. Ty nejprve vznikly odpařováním vody na hladině jezer (plavaly - odtud „rafty") a postupně byly skapávající vodou rozbíjeny a snášeny na dno. Jejich kuželovité hromádky na dně nádrží byly poté zpevněny následnou rekrystalizací. Raftové stalagmity byly již popsány ze zahraničních jeskyní a pro Hranický kras byla teorie jejich vzniku aplikována poté, co potápěči v hlubinách Hranické propasti objevili tvarově podobné útvary dosud sypké konzistence. Až několik decimetrů silné povlaky stěn a stropů i oblé útvary „koblih" tvoří převážně kalcit s příměsemi oxidů železa. Tyto hydrotermální sintry vznikaly na stěnách pod hladinou podzemních jezer minerální vody. Podle své vrstevnaté struktury a výrazných barev jsou také nazývány „hranickým onyxem".