JESENICKÝ KRAS 

Tak lze zjednodušeně nazvat sérii velkých těles i menších ostrůvků krystalických vápenců – mramorů, vystupujících ze složitě zvrásněných komplexů metamorfovaných hornin i hlubinných magmatitů geologických jednotek lugické a moravskoslezské oblasti v Králickém Sněžníku, Hanušovické vrchovině, Hrubém Jeseníku, Rychlebských horách a Zlatohorské vrchovině Východních Sudet na severní Moravě. Ve vápencích zde vznikly četné povrchové i podzemní krasové jevy, zejména závrty, ponory a vývěry vod i jeskyně. Jenom jeskyní a propastí je zde evidována stovka.

JESKYNĚ NA ŠPIČÁKU

• Prostupuje vrchem Velký Špičák (516 m n.m.), který je vrcholem krasového kuželu, vystupujícího ze sedimentů kontinentálního ledovce mezi obcemi Písečná a Supíkovice v Supíkovické pahorkatině, 10 km severně od města Jeseník. Ve starší literatuře byla též nazývána Supíkovická jeskyně nebo Jeskyně v Supíkovicích (Tropfsteinhöhle in Saubsdorf).
• Převážně horizontální labyrint chodeb, puklin a síní vytvořily vody povrchových toků v krystalických vápencích - mramorech, ale jejich neobvyklé tvary jim vtiskla podzemní jezera tavných vod z kontinentálního ledovce, který zejména v předposlední době ledové zasahoval od severu až na naše území.
• Datum objevu jeskyně není známo, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1430 a množství unikátních historických nápisů na stěnách dokládá její časté návštěvy. Patří mezi nejstarší písemně doložené jeskyně ve střední Evropě a oficiálním zpřístupněním v roce 1885 také k nejdéle zpřístupněné  jeskyni u nás.
• Celková délka všech dosud známých chodeb činí 410 m s výškovým rozpětím (denivelací) přes 10 m, vchod leží 439 m n.m., východ 437 m n.m.
• Bezbariérový návštěvní okruh je dlouhý 220 metrů a jeho prohlídka trvá 30 min.
• Teplota vzduchu v jeskyni je konstantní 8°C, relativní vlhkost vzduchu okolo 95%.